PACOV
Číslo magnetky: 833
Kraj: Vysočina
Okres: Pelhřimov
Na rozhraní Českomoravské vysočiny a jižních Čech mezi Táborem a Pelhřimovem leží na katastrální rozloze 3 584 ha město Pacov s 5 000 obyvateli. Patří k němu místní části Jetřichovec, Velká Rovná, Bedřichov, Roučkovice a Zhoř. Jeho nejstarší známá historie zasahuje do přelomu 13. a 14. století. První písemné zmínky o městě jsou ze začátku 14. století a hmotné doklady jsou ještě starší. Patří k nim zejména románsko-gotický náhrobek Hrona z Pacova, unikátní po stránce historické i umělecké. Obdobím prvního rozkvětu města je 15. a 16. století, kdy Pacov obdržel první městská privilegia. Do této doby spadá i gotická přestavba děkanského kostela. Roku 1519 město získalo právo volby purkmistra, užívání znaku a pečeti. V roce 1597 za Michala Španovského z Lisova byl Pacov povýšen na město panské. Po vládě Jana st. Černína z Chudenic přešel do majetku Zikmunda Myslíka z Hyršova a jeho závětí se panství i město stalo majetkem církevního řádu bosých karmelitánů.
Řád byl zrušen za josefinských reforem, ale teprve druhá polovina 19. století znamenala oživení hospodářského, kulturního a spolkového života. Tady má svůj základ současná průmyslová výroba – strojírenství pro potravinářský průmysl (tehdy mědikovectví) a drobná kožená galanterie.
Roku 1888 získal Pacov rychlejší spojení se světem díky otevřením českomoravské transverzální dráhy. Začátek 20. století byl pro město významný i co se týče historie motocyklového sportu. Pravděpodobně tady vznikla myšlenka založení mezinárodní motocyklové federace, která pak byla uskutečněna v Paříži na prvním kongresu FIM 22. prosince 1904. O dva roky později, 8. června 1906, se jely první mezinárodní závody na Pacovském okruhu. Tuto historii připomínají pamětní deska na budově zámku, expozice jednostopých vozidel na hradě Kámen a Veterán rallye Pacov, závod historických motocyklů, konající se každoročně v červnu. Léta po roce 1918 znamenala po hospodářské stránce především rozvoj truhlářství. Kvalita pacovského nábytku byla vyhlášená a k jeho propagaci sloužily i dobře organizované nábytkářské trhy.
Důležitými kulturními událostmi ve 20. a 30. letech 20. století byly akce spojené se jménem nejznámějšího pacovského rodáka – Antonína Sovy. Tento význačný představitel české poezie 90. let 19. století se ve městě narodil 26. února 1864. Pacovsko se mu stalo věčným zdrojem básnické inspirace a také se sem na sklonku svého života často vracel. Návštěvy tehdy již těžce nemocného básníka byly pro město vždy výjimečnou kulturní událostí, právě tak jako pozdější vybudování obou Sovových pomníků. V těchto letech lze hledat kořeny dřívějších, ale i současných Sovových Pacovů.
Německá okupace a 2. světová válka znamenaly především ztráty na lidských životech. Většina židovských obyvatel, jichž bylo ve městě poměrně hodně, se už z Osvětimi, Terezína a dalších táborů nevrátila.
V prvních poválečných letech došlo k oživení podniků a živností, kulturního a společenského života. Po roce 1948 byly postupně všechny znárodněny a načas ustala i spolková činnost. Některé spolky, jako divadlo a pěvecký sbor, obnovily později svoji činnost v rámci osvětové besedy, některé zcela zanikly, jiné se naopak vytvořily, např. národopisný soubor. K podstatnému rozšíření podniků s tradiční výrobou, ale i k vybudování nových došlo v 60.–80. letech 20. století. V té době byly také vystavěny nové školní budovy, poliklinika s lékárnou i nová sídliště – bohužel většinou s panelovou výstavbou. Velké negativum představoval necitlivý demoliční zásah do historické zástavby v centru města. Poslední desetiletí postupně zaceluje tyto jizvy. Nově opravenými fasádami získává město na barevnosti a příjemném vzhledu. Nejmarkantnější změnu prodělalo náměstí s nově opraveným děkanským kostelem. Téměř po dvaceti letech se Pacov dočkal opětného zřízení gymnázia a byl vybudován Dům seniorů. Rozvoj je patrný také v podnikatelské sféře, kdy mnoho pacovských firem a živnostníků dělá svou kvalitní prací dobrou vizitku nejen sobě, ale i celému městu, a to na území České republiky i v zahraničí.
V Pacově se pořádá mnoho kulturních a sportovních akcí, z nichž některé se staly tradicí. Pacovský motokros, fotbalové, tenisové a volejbalové turnaje, atletické závody, vícežánrový hudební festival pacovský poledník, Den regionů, Kozimberské posvícení a mnohé další dokládají, že v Pacově má sport a kultura silné zázemí. Za návštěvu stojí také Městské muzeum Antonína Sovy, které bylo založeno jako historické muzeum v roce 1908. Ve 30. letech minulého století se muzejní sbírky rozšířily o literární pozůstalost básníka Antonína Sovy a později ještě o pozůstalosti dalších významných rodáků, malíře Jana Autengrubera a Jana Vojny, divadelníků Jiřího Frejky a Saši Machova. Okolí města je vhodné pro aktivní trávení volného času. Oblast Pacova a mikroregion Stražiště nabízejí přibližně 100 kilometrů tras značených nebo navržených v cykloturistických mapách. Jejich povrch je většinou asfaltový a vedou po komunikacích 3. třídy a po místních komunikacích. Trasy jsou vhodné pro každý typ jízdního kola. I pěším turistům se nabízí takřka neomezené možnosti. Po značených turistických trasách se lze vydat například na nedaleký hrad Kámen, Sovovou stezkou na Strážiště, či se jen tak toulat okolím Pacova.